Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zajatecké tábory na Jesenicku (Česká Ves)

27. 09. 2011 11:38:32
Historie zajateckých táborů na Jesenicku se začala psát na jaře devětatřicátého roku. Bylo to způsobeno odchodem práceschopných mužů do německé armády. V tomto roce chybělo Německu 2 000 000 pracovních sil. Nejinak tomu bylo na Jesenicku, kde se v těžké situaci ocitla těžba dřeva a problémy byly i v zemědělství a kamenoprůmyslu.

Historie zajateckých táborů na Jesenicku se začala psát na jaře devětatřicátého roku. Bylo to způsobeno odchodem práceschopných mužů do německé armády. V tomto roce chybělo Německu 2 000 000 pracovních sil. Nejinak tomu bylo na Jesenicku, kde se v těžké situaci ocitla těžba dřeva a problémy byly i v zemědělství a kamenoprůmyslu.

V dubnu 1939 byl v Javorníku zřízen tábor pro 200 příslušníků říšské pracovní služby. Přepadením a porážkou Polska, získalo Německo bohaté zásoby surovin, ale i lacinou pracovní sílu. Do kaolínových lomů ve Vidnavě přišlo už v listopadu na 60 zajatých Poláků.

Podle toho, jak se vyvíjela situace na frontě, dostávali se na Jesenicko zajatci francouzské, anglické nebo ruské národnosti. Největším táborem na Jesenicku se stal bývalý Theologický seminář ve Vidnavě, kde bylo umístěno na 600 francouzských důstojníků a 100 řadových vojáků. Tábor nesl označení Oflag VIIIG Weidenau.

V krátké době začaly vznikat další a další tábory. Např. v Adolfovicích, Nýznerově, Staré Červené Vodě, Rejvízu, Mikulovicích nebo České Vsi. V prvních třech letech války zde bylo založeno okolo 40 táborů, které byly schopny pojmout na 3000 zajatců. Podle nepotvrzených údajů těmito tábory prošlo na 6000 zajatců + 4000 polských dělníků. Z tohoto počtu bylo asi 2500 Rusů, 2000 Angličanů, 1000 Francouzů a 500 Poláků.

Mezi ty známější tábory, které se zapsaly černým písmem do historie, patřil tábor v Borku(Kiefrich2), v Rudohoří(Vietseifen 3), na Rejvízu a v Mikulovicích. V mikulovickém táboře zahynulo 34 Rudoarmějců, na Rejvízu 22, v Rudohoří 36 a v Borku 18. Většinou tito váleční zajatci umírají na tuberkulósu, střevní katar, zánět pobřišnice, apod. Od jednoho do třech úmrtí si připsala i Česká Ves, Písečná, Stará Červená Voda, Bílá Voda nebo Nýznerov.

Zásadní obrat nastal po porážce Němců u Stalingradu v únoru 1943. Totální mobilizace odváděla do války další německé dělníky. V táborech se množily sabotáže a proto docházelo k častějším přesunům zajatců do jiných táborů. Na jejich místo přicházeli ještě osláblejší zajatci s Kyrgistánu, Tadžikistánu, Turkmenistánu nebo Uzbekistánu. K nim se Němci z rasových důvodů chovali ještě hůře.

Všechny tábory byly přibližně do března 1945 opuštěny před blížící se frontou.

Česká Ves

Zajatecký tábor v České Vsi byl zřízen při továrně Eisenindustrie Böhmischdorf (dnes Řetězárna a.s.). Zajatci byli „ubytování“ a pracovali na dvou místech. Jedni se nacházeli v místech dnešní ho závodu, poblíž byly dřevěné budovy zajištěné plotem s ostnatého drátu. Druzí se nacházeli blízko zatáčky u zrcadla tzv. „pozinkovna“. I zde byli zajatci drženi jako i jinde pod ostnatými dráty.

Tábor vznikl v roce 1942 a trval až do března roku 1945. Měl označení Arb-Kdo (Arbeitskommando) R-557.

Při průměrném ubytování zde pracovalo na 60 zajatců. Celkem táborem v České Vsi prošlo na 240 zajatců ruské, francouzské a anglické národnosti. Z toho jeden ruský zajatec zde zemřel a byl pochován na místním hřbitově, ovšem v matrice zemřelých jej budete hledat marně.

Po nalezení osobní karty v ruském archívu, jsem zjistil toto:

„Ukrajinský zajatec se jmenoval Ivan Konarev. Tento ukrajinec se narodil 1.9.1923 v Charkovské oblasti. Jeho táborové číslo bylo 71170/318. Číslo za lomítkem udává kmenový tábor Stalag VIII F v Lamsdorfu (dnes Lambinowice v Polsku). V soukromém životě byl rolník. V době válečného konfliktu byl vojínem 507 pěšího pluku. Počátkem února 1943 zahájila Rudá armáda ofenzívu, při niž byla osvobozena města Kursk, Charkov a Rostov na Donu. Útok byl zastaven protiofenzívou v druhé polovině února. 15. března německá armáda znovu dobyla město Charkov do svých rukou. A právě někde mezi těmito operacemi byl Ivan Konarev 9.2.1943 zajat u města Orjol, ležícím mezi Brjanskem a Kurskem. Do České Vsi byl přivezen dne 3.8.1943. Zde strávil přes dva měsíce, než při navážení materiálu uklouzl ze stroje a utrpěl smrtelný úraz. Což je oficiální německá verze. Bylo mu pouhých dvacet let.“ (Existuje ještě jedna verze jeho úmrtí: Pravděpodobně se stal obětí bití a kopanců od svých věznitelů.)

V české Vsi je známo ještě jedno úmrtí zajatce z let 1939 – 1945. Zde se vědělo i jméno tohoto zajatce, a jelikož byl francouzské národnosti, byl zapsán i do matriky zemřelých. Francouzský zajatec se stal obětí letecké pumy při náletu na Slezské rafinérie. Při návratu tyto spojenecké letadla vyhodily zbylé bomby nad Českou Vsí. Naneštěstí jedna z nich dopadla na statek č.24 pí Žofie Kapsové. Tato bomba byla časovaná a v okamžiku výbuchu těžce zranila majitelku a smrtelně zranila zajatce Raymonda Leopolda Baryho. Majitelka později v nemocnici zemřela. Toto vše se vědělo, ale o podrobnosti jsem si napsal do Vojenského oddělení při Francouzském velvyslanectví v Praze Historické oddělení obrany v Caen.

„Raymond Léopold Bary (vojín 18. Ženijního pluku, vojenské registrační číslo 7128) se narodil 14. Června 1907 v Merville (okres Seine a Oise), ženatý, jedno dítě. Před válkou bydlel v Merville par Presles.

Byl zajat 10. Června 1940 v kraji Oise a poslán pod číslem 43604 do Stalagu VIII B Lamsdorf. Poté byl přeložen do Stalagu VIII C Sagan a nakonec do Stalagu VIII D Teschen. Od 30. Listopadu se stal volným dělníkem. Jeho německá adresa byla (U pana Hanse Wolfa), zemědělce ve Freiwaldau-Böhmischdorfkreis. 12. Prosince 1944 umírá v České Vsi. Stal se obětí časované bomby. Z počátku byl pohřben na místním hřbitově (sekce 2, řada 8, hrob 3). 23. srpna 1955 byly jeho tělesné ostatky vráceny rodině v Merville. V jeho složce č. 21P 14 979 se nachází úmrtní list vydaný 17. Dubna 1946.

4. dubna 1947 bylo jeho úmrtí zapsáno do matriky v Merville a dostalo se mu označení (zemřel pro Francii). Okresní komise Seiny vyplatila vdově Germaine Baryové peníze z výdělku jeho vězeňské činnosti. Částka činila 23 200 franků a byla uhrazena 19. listopadu 1953.“

Autor: Roman Janas | úterý 27.9.2011 11:38 | karma článku: 13.48 | přečteno: 2462x

Další články blogera

Roman Janas

Panychida za válečné zajatce a návštěva válečné expozice v České Vsi

Dlouho očekávaná akce k 72. výročí od konce druhé světové války. Necelá šedesátka účastníků se přišla poklonit padlým válečným zajatcům na lesní hřbitov Borek v Domašově.

14.5.2017 v 9:40 | Karma článku: 7.04 | Přečteno: 144 | Diskuse

Roman Janas

Pietní akt (panychida) za válečné zajatce z Jesenicka a návštěva muzea v České Vsi

Dovoluji si Vás pozvat jménem spolku Kostelík v horách na sobotu 13. května 2017, kdy si budeme na Jesenicku připomínat 72. výročí od konce 2. světové války.

29.4.2017 v 16:45 | Karma článku: 4.88 | Přečteno: 121 | Diskuse

Roman Janas

Makejev Ivan - příběh válečného zajatce

Pracovali jsme ponejvíc při stavbě silnic nebo v kamenolomech. Snažili jsme se ze všech sil vydržet, protože jsme poznali, že ten, kdo odpadne při práci vysílením, propadne životem navždy.

18.4.2017 v 18:45 | Karma článku: 24.05 | Přečteno: 650 | Diskuse

Roman Janas

John McCormack - příběh válečného zajatce

John však nebyl jediným zastřeleným spojeneckým vojákem v jesenických horách. O tři roky později byli nedaleko Velké Kraše zastřeleni 4 Britové na útěku.

17.4.2017 v 16:10 | Karma článku: 15.78 | Přečteno: 341 | Diskuse

Další články z rubriky Olomouc

Zdenka Wagnerová

PF 2017

Závěrem roku si přejeme jen to nejlepší, veselé vánoce a šťastný nový rok. Pár dnů po Novém roce sklouzneme do tradice všedních dní, z veselých vánoc zbude pár kilo navíc a šťastný rok se mění v běžný koloběh, občas zápas.

31.12.2016 v 20:52 | Karma článku: 5.22 | Přečteno: 127 | Diskuse

Karel Sýkora

BASTA – I my jsme FF I. aktualizace

Téma k rozjímání pro první adventní neděli: Ze Zákona o vysokých školách: "Akademický senát fakulty je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. (...) Členy akademického senátu fakulty volí ze svých řad členové.

27.11.2016 v 19:26 | Karma článku: 8.64 | Přečteno: 177 |

Karel Sýkora

„Dávný příběh, Nový život“ – pozvání na sérii kázání v olomouckém sboru Církve bratrské

Široká olomoucká veřejnosti přijďte si poslechnout výklad křesťanských základů víry tuhle a následující dvě neděle. Prožijte neděli jinak než obvykle a odhalte, co je podstatou křesťanské víry. Setkáme se ve Vlastivědném muzeu.

6.11.2016 v 6:05 | Karma článku: 6.13 | Přečteno: 98 |

František John

Olomoucký kraj severu Moravy nepomohl

Na zasedání Olomouckého kraje konaném 23. září 2016 bylo otevřeno téma zastavování rychlíků ve stanici Zábřeh na Moravě, respektive plánované zrušení zastavování některých rychlíků Českých drah, které doposud v Zábřeze zastavují.

26.9.2016 v 14:16 | Karma článku: 21.63 | Přečteno: 552 | Diskuse

Lumír Kantor

Navštívil jsem "svoji" továrnu

To není název z čítanky, kterou jsem dostal v roce 1968. Ale dnes jsem se vrátil zpět o 35 let. Tak do let 1977 až 1983.

17.9.2016 v 13:19 | Karma článku: 15.02 | Přečteno: 470 | Diskuse
Počet článků 19 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 861

Před jedenácti lety jsem začal s pátráním po osudech válečných zajatců, kteří prošli pracovními komandy na Jesenicku. Více než 130 jich zde zemřelo nebo bylo zastřeleno.

V květnu roku 2016 jsem v muzeu v České Vsi založil válečnou expozici, které se věnuji dodnes.

Muzeum můžete navštívit zde:

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.