Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kapitán Fedorčenko

7. 04. 2013 7:00:00
„6. května 1945 Pozdrav z fronty. Dobrý den moje milá ženo Iročko! Píšu Ti dopis a oznamuju, že jsem naživu a zdráv.

6. května 1945

Pozdrav z fronty.

Dobrý den moje milá ženo Iročko!

Píšu Ti dopis a oznamuju, že jsem naživu a zdráv.

Drahá moje, dnes je už 6.května 1945, odpočívám již čtvrtý den, ale dnes půjdu již do boje. Jdeme drahá do posledního rozhodujícího boje, zničit fašistické zvíře v jeho vlastním doupěti. Fašistické zvíře je již zraněno a je v doupěti. Zvíře je již uštváno, ale zbývá ještě hlavní úloha dobít ho.

Tak teď žiju a mám se v současné době dobře.

Tak nashledanou. Moc líbám děti a tebe. Čekám na odpověď na starou adresu.

Prosím pozdravuj všechny rodiče. Zůstává málo do brzkého shledání.

Tvůj manžel Mark

Drahá mojeIročko. Další dopis napíšu z Československa, jestli zůstanu naživu.

Tak nashledanou, tisknu ti silně ruku.

Tvůj Mark“

Bohužel, to byl poslední dopis, který Mark Fedorčenko napsal své ženě. Kapitán Mark Mefodjevič Fedorčenko byl zastřelen poslední válečný den u hotelu Krone, (dnes hotel Jeseník).

* (Jediným útvarem toužícím ještě po boji byl stíhací oddíl SS (Jagdkomando), jehož příslušníci chtěli zabít Krejčího a Zorna. Domnívali se, že jmenované aktivisty najdou na radnici, proto ji obklíčili a prohledali. Oba muži však dostali pokyn, aby se rychle ukryli v nedalekých Bukovicích. Esesáci našli pouze člena národního výboru Richarda Lacka, ale protože toho zlikvidovat neměli, propustili jej. Pochopili, že stíhání by již bylo neúspěšné, proto se odebrali do restaurace hotelu Krone (později hotel Jeseník), kde si vynutili vydání zásob alkoholu. Láhve na místě otevřeli a začali popíjet. Před třináctou hodinou se na náměstí objevila předsunutá hlídka rudoarmějcuvedená kapitáne. Fedorčenkem. Po upozornění obsluhujícího číšníka, že přicházejí Rusové, vyběhli podnapilí esesáci z místnosti a chtěli uprchnout. Dva němečtí oficíři se na ulici téměř srazili s ruským kapitánem. Ten jim jako první podal ruku. Jeden Němec ji stisknul, ale druhý na Rusa vystřelil. Zasažený se svezl k zemi. Začala přestřelka, již nepřežil ani útočník. Utíkal směrem k náměstí, dostal se ještě do boční uličky, ale tam padl na zem a zemřel. Zdi domů, kolem nichž běžel, byly zbarveny krví. Dalšího esesáka zastřelil městský policista Altmann u hotelu Schroth.)

Mark Fedorčenko do města vstoupil jako velitel první střelecké roty 813 střeleckého pluku 239 střelecké divize.

Byl vojákem už dlouho před válkou. Sloužil ve městě Nemirov(Ukrajina), blízko hranic s Polskem. Sem se také přistěhovala i jeho žena Irina Jakovlevna s dcerami Ninou a Ludmilou. V tomto městě je také zastihl začátek války. Později byla Fedorčenkova rodina evakuována do města Lvov (Ukrajina), odtud do města Poltava (Ukrajina) a dále do obce Romanovka(Rusko).

V červnu 1942 se rodina přestěhovala do Krasnodaru (Rusko), zde se také na okamžik Mark Fedorčenko se svou rodinou setkal. V srpnu 1942 však byli znovu nuceni prchnout před postupující německou armádou, která město obsadila 12. srpna 1942 a držela jej až do 12. února 1943. Z Krasnodaru byla rodina evakuována do města Šymkent, který se nacházel v Kazachstánu.

Jakmile se situace na frontě obrátila, vrátila se Irina Fedorčenková i s dcerami zpět do Krasnodaru.

Kapitán Fedorčenko psal domů, jak jen mohl a byla to jeho jediná možnost, jak nebýt na dlouhé měsíce úplně odloučen od rodiny. Poslední dva dopisy (2. a 6. května), které své manželce napsal, mi poslala jeho dcera Nina. Z jednoho z nich jsem Vám citoval.

Pravnuk Marka Fedorčenka Roman Šimčenko mi poslal fotografie z rodinného alba Fedorčenkovi rodiny.

Dočasný hrob Marka Fedorčenka ( květen 1945)

Náměstí Hrdinů v Jeseníku, kde byl, Mark Fedorčenko 12. května 1945 pochován, poté sloužilo několik desítek let jako pietní místo. Během několika měsíců byly ostatky kapitána Fedorčenka převezeny na hřbitov do Bruntálu. Až do roku 1963 bylo jméno kapitána Fedorčenka neznámé. V roce 1965 byl na místě jeho někdejšího hrobu,odhalen třímetrový pískovcový pomník Rudoarmějce podle návrhu jesenického rodáka Josefa Žbika. Po devadesátém roce byl pomník odstraněn a na jeho místě postaveno parkoviště. Ke stejnému barbarství, jako v případě německých hrobů a pomníků z obou světových válek, nebyl ušetřen ani pomník Rudoarmějce po roce 89.

V roce 1969 přijela do Jeseníku delegace s Irinou Fedorčenkovou i s dcerami Ninou a Ludmilou.

V roce 1969 přijela do Jeseníku delegace s Irinou Fedorčenkovou i s dcerami Ninou a Ludmilou.

Irina Jakovlevna s dcerou Ninou a Ludmilou na návštěvě lesního hřbitova. Rejvíz 1969.

Dehonestace všeho Ruského po roce 89. Současný stav pomníku.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

*Použito z knihy Tomáše Knoppa Předkládám na vědomí.

www.ceska-ves.estranky.cz přidány všechny fotografie z rodinného alba Marka Fedorčenka.

Autor: Roman Janas | neděle 7.4.2013 7:00 | karma článku: 15.35 | přečteno: 802x

Další články blogera

Roman Janas

Panychida za válečné zajatce a návštěva válečné expozice v České Vsi

Dlouho očekávaná akce k 72. výročí od konce druhé světové války. Necelá šedesátka účastníků se přišla poklonit padlým válečným zajatcům na lesní hřbitov Borek v Domašově.

14.5.2017 v 9:40 | Karma článku: 8.56 | Přečteno: 154 | Diskuse

Roman Janas

Pietní akt (panychida) za válečné zajatce z Jesenicka a návštěva muzea v České Vsi

Dovoluji si Vás pozvat jménem spolku Kostelík v horách na sobotu 13. května 2017, kdy si budeme na Jesenicku připomínat 72. výročí od konce 2. světové války.

29.4.2017 v 16:45 | Karma článku: 4.89 | Přečteno: 125 | Diskuse

Roman Janas

Makejev Ivan - příběh válečného zajatce

Pracovali jsme ponejvíc při stavbě silnic nebo v kamenolomech. Snažili jsme se ze všech sil vydržet, protože jsme poznali, že ten, kdo odpadne při práci vysílením, propadne životem navždy.

18.4.2017 v 18:45 | Karma článku: 24.61 | Přečteno: 657 | Diskuse

Roman Janas

John McCormack - příběh válečného zajatce

John však nebyl jediným zastřeleným spojeneckým vojákem v jesenických horách. O tři roky později byli nedaleko Velké Kraše zastřeleni 4 Britové na útěku.

17.4.2017 v 16:10 | Karma článku: 15.78 | Přečteno: 347 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Existují v Evropě hranice?

Vstupem do Schengenu hranice sice zmizely, ale přesto člověk pozná, když přejede z jednoho státu do jiného-a nejen proto, že se změní nápisy. Jednou jsem vezla skupinu Amíků z Německa do Prahy a jejich vedoucí mě pěkně naštvala

20.8.2017 v 22:27 | Karma článku: 13.57 | Přečteno: 399 | Diskuse

Jan Tomášek

Žebrák - hrad a podhradí

Nedávno jsem psal o pražských hradech Václava IV a dnes si dovolím pozvat na malé zastavení na patrně nejoblíbenějším mimopražském hradě tohoto krále - totiž Žebráku. Pozornost bude ovšem zaměřena spíše na jeho podhradí.

20.8.2017 v 21:51 | Karma článku: 6.81 | Přečteno: 165 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Proč do tý politiky lez?

„No protože je nenažranej,“ vystřelí od boku každý, kdo vidí do Babiše jak do hubený kozy. A když přidáte otázku, proč podpora ANO setrvale atakuje hranici 30 %, no tak to je taky jednoduchý, protože lidi jsou blbí.

20.8.2017 v 17:34 | Karma článku: 25.17 | Přečteno: 688 | Diskuse

Jan Pražák

Též u nás mohou být migranti nebezpeční

Hluboce by se mýlil ten, kdo by se snažil tvrdit, že jsme v našem státě v bezpečí před lidmi, kteří k nám migrují z cizích zemí.

20.8.2017 v 16:45 | Karma článku: 21.49 | Přečteno: 792 | Diskuse

Markéta Vaculová

Jak být v mezilidské komunikaci přímý aneb asertivní komunikace v praxi sociálních služeb

Asertivita je součástí zdravé mezilidské komunikace. Znamená to nebýt v komunikaci pasivní, manipulativní nebo agresivní, ale být přímý a ohleduplný k druhým, se současným zachováním svých práv a svého názoru.

20.8.2017 v 16:08 | Karma článku: 5.53 | Přečteno: 211 | Diskuse
Počet článků 19 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 865

Před jedenácti lety jsem začal s pátráním po osudech válečných zajatců, kteří prošli pracovními komandy na Jesenicku. Více než 130 jich zde zemřelo nebo bylo zastřeleno.

V květnu roku 2016 jsem v muzeu v České Vsi založil válečnou expozici, které se věnuji dodnes.

Muzeum můžete navštívit zde:

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.