Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Makejev Ivan - příběh válečného zajatce

18. 04. 2017 18:45:00
Pracovali jsme ponejvíc při stavbě silnic nebo v kamenolomech. Snažili jsme se ze všech sil vydržet, protože jsme poznali, že ten, kdo odpadne při práci vysílením, propadne životem navždy.

Ivan Makejev se narodil v roce 1912 ve vesnici v provincii Sachkovichi Černigov (nyní - region Brjansk). Rodina měla 10 dětí, 5 chlapců a 5 dívek. Jedna z nich - Tatiana byla babičkou Natalie Ovčinikové, která mi poskytla tyto informace. Kromě Ivana i jeho dva mladší bratři byli zabiti během druhé světové války, v roce 1943 Philip a Andrew v roce 1944.
Rodina pracovala v zemědělství. Ivan byl také farmář.
V roce 1937 si vzal Evženii, dívku ze sousední vesnice. V roce 1939 se jim narodila dcera Světlana.
22.června 1941 Německo napadlo Sovětský svaz. Ivan narukoval 26.června 1941 do Rudé armády.

Rodina ztratila kontakt s Ivanem v pozdním létě. Žádné informace nepřišly ani v průběhu války. Co víc, čekala desítky let. Až teprve po 60 letech, po digitalizaci archivů ministerstva obrany, po vytvoření databanky na obd-memorial.ru bylo potvrzeno, že byl zabit během Velké vlastenecké války 1941-1945.
V prvních měsících války Rudá armáda ustupovala, ztrácela města a obce. Mnoho armádních jednotek i okolí se dostalo do zajetí. Ivan Makejev byl zajat 3.9.1941 v okolí Bryansku. Poté se dostal do zajateckého tábora Stalag VIII-F (318) v dnešních Lambinowicích.. Jeho táborové číslo bylo 18382.

Do pracovního komanda R 12 Rejvíz se dostal 18.11.1941. Podmínky v táboře v jeho začátcích byly hrozivé. Ivan umírá ani ne měsíc po příchodu 12.12.1941.

Na tento tábor R-12 vzpomíná i další ruský zajatec F. V. Lučuk, který v roce 1963 na tehdejší MěNV ve Vrbně pod Pradědem napsal tento dopis:

„ Byl jsem zajat v prvních dnech války s Polskem. Spolu s jinými jsme byli dnem i nocí hnáni do Německa, kde jsme v krátké době vystřídali několik koncentračních táborů. Vykonávali jsme různé práce a naši dozorci nás nijak nešetřili. Pracovali jsme ponejvíc při stavbě silnic nebo v kamenolomech. Snažili jsme se ze všech sil vydržet, protože jsme poznali, že ten, kdo odpadne při práci vysílením, propadne životem navždy.

Po dvou letech jsme byli převezeni do malého tábora uprostřed lesů, kde jsme za velmi těžkých podmínek káceli stromy a budovali silnice v lese. Vstávali jsme za tmy a za tmy se vraceli zpět. Měli jsme jen chatrné oblečení a na nohou dřeváky. V zimě jsme se balili do kusů pytlovin. Promoklé šaty nám ani přes noc nestačily uschnout, ale my jsme se neodvažovali zůstávat doma, protože bychom nedostali i tak malý příděl potravin. Nejhůře nám bývalo v zimě, kdy tábor byl oddělen od světa, přísun potravin vázl a mnozí kamarádi podlehli zhoubným nemocem. Naše prořídlé řady byly občas doplňovány z hlavního zajateckého tábora v Landsdorfu (od Rejvízu po hlavní cestě asi 8 km k Mikulovicím). Občas se některý z nově příchozích zajatců pokusil o útěk, ale byl chycen a zastřelen. Když se ke konci války změnila situace na frontě v neprospěch Německa, začali se k nám dozorci poněkud lépe chovat. Některé z nás dokonce poslali pracovat na usedlosti v okolí nebo na pilu nedaleko tábora. Mě přidělili do Karlovic u Vrbna. Tam jsem se měl o něco lépe. Čeští, a často i němečtí dělníci nám podstrkovali jídlo a dávali nám informace o situaci na frontě.

Porážky fašizmu jsem se dočkal i já, i když s podlomeným zdravím. Po válce jsem se setkal s manželkou a dvěma syny. Nyní jen vzpomínám na všechna utrpení, která nám způsobila fašistická tyranie a s úctou se klaním před památkou těch, kteří zůstali na různých místech Evropy i ve vašich krásných lesích. Nedej bože, aby znovu povstal nový nepřítel k dalšímu válčení a zotročování národů.“

Autor: Roman Janas | úterý 18.4.2017 18:45 | karma článku: 23.29 | přečteno: 613x

Další články blogera

Roman Janas

John McCormack - příběh válečného zajatce

John však nebyl jediným zastřeleným spojeneckým vojákem v jesenických horách. O tři roky později byli nedaleko Velké Kraše zastřeleni 4 Britové na útěku.

17.4.2017 v 16:10 | Karma článku: 15.23 | Přečteno: 319 | Diskuse

Roman Janas

Zajatecké tábory na Jesenicku

Otevření muzea obce Česká Ves a expozice zajateckých táborů na Jesenicku. Pátráním po osudech válečných zajatců se věnuji už 11. let. I oni zde mají své místo.

17.4.2017 v 13:00 | Karma článku: 8.40 | Přečteno: 372 | Diskuse

Roman Janas

Maurice Boussuge - příběh válečného zajatce

Jednou mezi námi vypukla velká hádka, vrazil do místnosti jako blázen, povalil mě na zem a bajonet držel u mého krku. Dodnes si vybavuji jeho nenávistný pohled a zrzavé vlasy. Myslel jsem, že přichází má poslední hodinka.

16.4.2017 v 21:15 | Karma článku: 19.63 | Přečteno: 550 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Richard Mandelík

Velké C na jaře 2017 nezahálí

Říkám na jaře, přestože začínáme 16. března. Půjdeme se potěšit dvěma koncerty rafinovaně dramaturgicky poskládanými z děl vrcholných barokních skladatelů naší německo-rakousko-české kulturní oblasti.

24.4.2017 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 8 | Diskuse

Ondřej Valina

Zlatá … stříbrná … bronzová … bramborová!

Už jste někdy v nějaké soutěži skončili na nevděčném čtvrtém místě? Ano? Pak určitě víte, že na tomto místě vás nečeká ani zlatá, stříbrná a dokonce ani bronzová medaile.

23.4.2017 v 21:55 | Karma článku: 7.02 | Přečteno: 117 | Diskuse

Karel Sýkora

Narcotic Thrust – When The Dawn Breaks

Narcotic Thrust is an electronica/house music duo from the UK consisting of producers Stuart Crichton and Andy Morris. The name Narcotic Thrust is an anagram of "Stuart Crichton".

23.4.2017 v 19:26 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 31 |

Karel Sýkora

Boethius o hnutí mysli

Anicius Manlius Torquatus Severinus Boëthius (asi 480 Řím nebo u Říma – 25. října 524/525 Pavia) byl křesťanský teolog a filosof, někdy označovaný jako „poslední Říman“ a zároveň první filosof středověku.

23.4.2017 v 17:03 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 |

Simona Procklová

Sobotní plavba na vlnách televizní zábavy

Včera opět nebylo nic v televizi. Ne, že by to bylo něco nového, nestandardního nebo snad něco, co by mě mohlo dokonce překvapit.

23.4.2017 v 14:00 | Karma článku: 28.97 | Přečteno: 1604 | Diskuse
Počet článků 17 Celková karma 19.10 Průměrná čtenost 937

Před jedenácti lety jsem začal s pátráním po osudech válečných zajatců, kteří prošli pracovními komandy na Jesenicku. Více než 130 jich zde zemřelo nebo bylo zastřeleno.

V květnu roku 2016 jsem v muzeu v České Vsi založil válečnou expozici, které se věnuji dodnes.

Muzeum můžete navštívit zde:

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.