Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Auschwitz-Birkenau

26. 01. 2009 22:34:00
Auschwitz I , Auschwitz II - Birkenau: Místa, kde se jakoby zastavil čas. Zde neměl život žádnou cenu. Místo, kde rukou nacistické mašinérie zahynulo více než 1 milion mužů, žen i dětí. 27.ledna 2009 to bude už 64 let, kdy byl tábor osvobozen.

Obrazek

Vždy jsem si přál Osvětim navštívit a na vlastní oči spatřit toto místo tragédie.

Navrhl jsem tedy ZV OS KOVO Řetězárna, jehož jsem členem, zda by si tento jednodenní zájezd nevzali pod svá křídla. Podařilo se a v sobotu 9.6.2007 se po páté hodině ranní vyrazilo.

Autobus byl téměř plný a do Březinky jsme dorazili okolo deváté hodiny.

Po chvíli jsem stál před hlavní strážnicí SS - „Bránou smrti“, kudy přijížděly transporty deportovaných z okupované Evropy.

Vydal jsem se nikoliv po rampě, kde lékaři SS prováděli selekci, ale doprava po cestě vedoucí táborem BIIa – „Karanténou“.

Po mé levé ruce jsem minul 19 dřevěných baráků a došel na křižovatku. V budově napravo se nacházelo velitelství tábora. Kdybych se vydal rovně, vstoupil bych do tábora BIII – „Mexiko“, který byl ve výstavbě. Zub času si s ním už také pohrává a jeho horní část pomalu, ale jistě zarůstá trávou a stromy. Šel jsem tedy v levo a postupně míjel bloky BIIb – „Terezínský rodinný tábor“, BIIc – „Maďarský židovský tábor“, BIId – „Mužský tábor, BIIe – „Cikánský tábor“, BIIf – Mužský nemocniční tábor. Dále jsem prošel menší bránou a ocitl se v lese. Pociťoval jsem nezvyklí klid a do toho všeho si ptáci v korunách stromů klidně pozpěvovali. Nic nenasvědčovalo tomu, že zrovna zde se odehrávaly pochmurné lidské příběhy. Cestou lesíkem mě nalevo upoutal menší rybníček, do kterého byl sypán lidský popel. Hned za ním se nacházely zbytky krematoria č IV. Toho krematoria, které se podařilo vězňům, na sklonku války, částečně vyhodit do povětří. Hned naproti po mé pravé ruce se nacházeli zbytky krematoria a plynové komory č V. Dále za tímto krematoriem byla hranice ke spalování mrtvých a hromadné hroby sovětských válečných zajatců.

Zde jsem si dal menší přestávku a shlédl jediné tři dochované fotografie, kdy se ženy, děti a starci museli svléknout už v lesíku a nazí vpochodovat do připravené plynové komory. To si ještě stále mysleli, že z kohoutku nad jejich hlavami opravdu poteče voda. Druhá fotografie zachycuje členy sonderkomanda jak vynášejí zplynovaná těla k hranici. Na třetí fotografii již tato těla hoří. Tyto fotografie pořídil tajně jeden z vězňů.

Dále jsem se vydal cestou vlevo, kde jsem došel k základům baráků tzv. „Kanady“. Zde se skladovaly uloupené věci nově příchozích vězňů. Pokračoval jsem však cestou vpravo, kde se nacházela táborová lázeň. V současnosti je v budově stálá expozice zabavených věcí: fotografie, hodinky, kufry a další věci.

Pokračoval jsem stále za svým nosem a dorazil k dalším dvěma krematoriím č. II a III. Mezi těmito krematorii se nachází Mezinárodní pomník obětem nacismu. Na jedné z desek je tento český psaný text:

„Nechť toto místo, na kterém hitlerovci vyvraždili kolem

půl druhého milionu mužů, žen a dětí,

hlavně Židů z různých zemí Evropy,

zůstane na věky výkřikem zoufalství

a výstrahou pro lidstvo.

Auschwitz – Birkenau

1940 – 1945“

V troskách zničených krematorií lze zřetelně poznat místo, kde se vězni svlékali a kde zemřeli smrtícím plynem.


Obrazek Obrazek


Poté jsem se vydal do tábora BIb- „Původně mužský tábor, od roku 1943 ženský tábor“ a BIa- „Ženský tábor“. Tady jsem nahlédl do několika zděných baráků, které neměli základy, ale byly vystavěny přímo na udusané půdě. Vězeňkyně zde spaly na tříposchoďových palandách. Na jednom poschodí leželo i osm osob. Těsně před východem z brány Vás jistě upoutají dvě místa. Jedním z nich je dřevěný barák, ve kterém lékaři SS usmrcovaly injekcemi fenolu matky s
novorozeňaty.

Druhým je místo dvou zděných baráků obklopené zdí. Zde nechali nacisté vězně zemřít hladem a žízní. Pokud byla kapacita těchto baráku překročena, nechali vězně umírat pod širým nebem.

Ve 12:00 začal přesun do hlavního tábora Auschwitz I.

V první budově jsem si nakoupil průvodce a plakáty leteckého pohledu na oba tábory. Při pohledu na velikost tábora v Březince mi přeběhl po zádech mráz. Hodně děsivý pohled jak měli nacisté vše promyšlené do posledního detailu. V téže budově můžete ještě navštívit kinosál, kde Vám pouští autentické záběry, které jste určitě nikde neviděly. Pokud jste si nestačili proměnit peníze, tak zde jste správně. Současně tato velká budova sloužila jako příjem vězňů.

Před průchodem bránou s cynickým nápisem „Arbeit macht frei“ stojí po levé ruce dřevěná budova, ve které se nacházela strážnice SS a kancelář vedoucího tábora.

Bohužel jsme špatně odhadli dobu prohlídky a z důvodu nedostatku času jsem vynechal některé budovy. Mezi nimi blok č. 4 „Expozice-Vyhlazování“, blok č. 5. „Expozice-Důkazy zločinu“ a blok č. 7 „Expozice-Životní a hygienické podmínky. Když jsem procházel kolem bloku č. 10 znovu mě polel studený pot. Zde např. prof. Dr. Carl Clauberg prováděl zločinné sterilizační pokusy za účelem biologického vyhlazení Slovanů. Dr. Joseph Mengele zase podroboval děti - dvojčata a invalidy. V bloku 11 „Blok smrti“ v přízemí byli umísťováni policejní vězni, čekající na rozsudek stanného soudu. Během 2 až 3 hodinového zasedání soudu, který zde dojížděl z Katovic, vynesl i dvě stě rozsudků smrti.

Na denním pořádku byly i tresty. Trestalo se bičováním, věšením na speciální sloupek za dozadu vykroucené ruce. V podzemí se nachází kobky o rozměrech 90 x 90 cm, v každé z nich si odpykávali zvláštní trest čtyři vězni. Zde jsem také spatřil spousty cel, které sloužily jak pro vězně, tak i civilní obyvatelstvo podezřelé z kontaktu s vězni, napomáhání útěkům, atp. Mezi bloky 10 a11 se nachází popravčí zeď. Okna obou bloků byla pokrytá dřevěným bedněním, aby nebylo možno sledovat popravy.

Procházel jsem dále označenou trasou, až jsem dorazil na „Apelplac“, kde byla i hromadná šibenice. Na ni bylo 19. Července 1943 oběšeno 12 polských vězňů za udržování kontaktů s civilním obyvatelstvem a napomáhání v útěku 3 spoluvězňům. V bloku č. 16 jsem si prohlédl expozici o tragickém osudu slovenských Židů a vězňů z Česka.

A to už jsem se dostal na samý konec. Prošel jsem plynovou komorou s krematoriem I, kde denně spálili asi 350 těl.

V místech, kde stál barák táborového gestapa je postavena šibenice, na které byl 16. Dubna 1947 popraven první velitel tábora KL Auschwitz Rudolf Höss.


Autor: Roman Janas | pondělí 26.1.2009 22:34 | karma článku: 12.70 | přečteno: 1202x

Další články blogera

Roman Janas

Panychida za válečné zajatce a návštěva válečné expozice v České Vsi

Dlouho očekávaná akce k 72. výročí od konce druhé světové války. Necelá šedesátka účastníků se přišla poklonit padlým válečným zajatcům na lesní hřbitov Borek v Domašově.

14.5.2017 v 9:40 | Karma článku: 8.56 | Přečteno: 154 | Diskuse

Roman Janas

Pietní akt (panychida) za válečné zajatce z Jesenicka a návštěva muzea v České Vsi

Dovoluji si Vás pozvat jménem spolku Kostelík v horách na sobotu 13. května 2017, kdy si budeme na Jesenicku připomínat 72. výročí od konce 2. světové války.

29.4.2017 v 16:45 | Karma článku: 4.89 | Přečteno: 125 | Diskuse

Roman Janas

Makejev Ivan - příběh válečného zajatce

Pracovali jsme ponejvíc při stavbě silnic nebo v kamenolomech. Snažili jsme se ze všech sil vydržet, protože jsme poznali, že ten, kdo odpadne při práci vysílením, propadne životem navždy.

18.4.2017 v 18:45 | Karma článku: 24.61 | Přečteno: 657 | Diskuse

Roman Janas

John McCormack - příběh válečného zajatce

John však nebyl jediným zastřeleným spojeneckým vojákem v jesenických horách. O tři roky později byli nedaleko Velké Kraše zastřeleni 4 Britové na útěku.

17.4.2017 v 16:10 | Karma článku: 15.78 | Přečteno: 347 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Existují v Evropě hranice?

Vstupem do Schengenu hranice sice zmizely, ale přesto člověk pozná, když přejede z jednoho státu do jiného-a nejen proto, že se změní nápisy. Jednou jsem vezla skupinu Amíků z Německa do Prahy a jejich vedoucí mě pěkně naštvala

20.8.2017 v 22:27 | Karma článku: 13.84 | Přečteno: 410 | Diskuse

Jan Tomášek

Žebrák - hrad a podhradí

Nedávno jsem psal o pražských hradech Václava IV a dnes si dovolím pozvat na malé zastavení na patrně nejoblíbenějším mimopražském hradě tohoto krále - totiž Žebráku. Pozornost bude ovšem zaměřena spíše na jeho podhradí.

20.8.2017 v 21:51 | Karma článku: 7.20 | Přečteno: 168 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Proč do tý politiky lez?

„No protože je nenažranej,“ vystřelí od boku každý, kdo vidí do Babiše jak do hubený kozy. A když přidáte otázku, proč podpora ANO setrvale atakuje hranici 30 %, no tak to je taky jednoduchý, protože lidi jsou blbí.

20.8.2017 v 17:34 | Karma článku: 25.17 | Přečteno: 689 | Diskuse

Jan Pražák

Též u nás mohou být migranti nebezpeční

Hluboce by se mýlil ten, kdo by se snažil tvrdit, že jsme v našem státě v bezpečí před lidmi, kteří k nám migrují z cizích zemí.

20.8.2017 v 16:45 | Karma článku: 21.66 | Přečteno: 793 | Diskuse

Markéta Vaculová

Jak být v mezilidské komunikaci přímý aneb asertivní komunikace v praxi sociálních služeb

Asertivita je součástí zdravé mezilidské komunikace. Znamená to nebýt v komunikaci pasivní, manipulativní nebo agresivní, ale být přímý a ohleduplný k druhým, se současným zachováním svých práv a svého názoru.

20.8.2017 v 16:08 | Karma článku: 5.53 | Přečteno: 211 | Diskuse
Počet článků 19 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 865

Před jedenácti lety jsem začal s pátráním po osudech válečných zajatců, kteří prošli pracovními komandy na Jesenicku. Více než 130 jich zde zemřelo nebo bylo zastřeleno.

V květnu roku 2016 jsem v muzeu v České Vsi založil válečnou expozici, které se věnuji dodnes.

Muzeum můžete navštívit zde:

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.