Makejev Ivan - příběh válečného zajatce
Ivan Makejev se narodil v roce 1912 ve vesnici v provincii Sachkovichi Černigov (nyní - region Brjansk). Rodina měla 10 dětí, 5 chlapců a 5 dívek. Jedna z nich - Tatiana byla babičkou Natalie Ovčinikové, která mi poskytla tyto informace. Kromě Ivana i jeho dva mladší bratři byli zabiti během druhé světové války, v roce 1943 Philip a Andrew v roce 1944.
Rodina pracovala v zemědělství. Ivan byl také farmář.
V roce 1937 si vzal Evženii, dívku ze sousední vesnice. V roce 1939 se jim narodila dcera Světlana.
22.června 1941 Německo napadlo Sovětský svaz. Ivan narukoval 26.června 1941 do Rudé armády.
Rodina ztratila kontakt s Ivanem v pozdním létě. Žádné informace nepřišly ani v průběhu války. Co víc, čekala desítky let. Až teprve po 60 letech, po digitalizaci archivů ministerstva obrany, po vytvoření databanky na obd-memorial.ru bylo potvrzeno, že byl zabit během Velké vlastenecké války 1941-1945.
V prvních měsících války Rudá armáda ustupovala, ztrácela města a obce. Mnoho armádních jednotek i okolí se dostalo do zajetí. Ivan Makejev byl zajat 3.9.1941 v okolí Bryansku. Poté se dostal do zajateckého tábora Stalag VIII-F (318) v dnešních Lambinowicích.. Jeho táborové číslo bylo 18382.
Do pracovního komanda R 12 Rejvíz se dostal 18.11.1941. Podmínky v táboře v jeho začátcích byly hrozivé. Ivan umírá ani ne měsíc po příchodu 12.12.1941.
Na tento tábor R-12 vzpomíná i další ruský zajatec F. V. Lučuk, který v roce 1963 na tehdejší MěNV ve Vrbně pod Pradědem napsal tento dopis:
„ Byl jsem zajat v prvních dnech války s Polskem. Spolu s jinými jsme byli dnem i nocí hnáni do Německa, kde jsme v krátké době vystřídali několik koncentračních táborů. Vykonávali jsme různé práce a naši dozorci nás nijak nešetřili. Pracovali jsme ponejvíc při stavbě silnic nebo v kamenolomech. Snažili jsme se ze všech sil vydržet, protože jsme poznali, že ten, kdo odpadne při práci vysílením, propadne životem navždy.
Po dvou letech jsme byli převezeni do malého tábora uprostřed lesů, kde jsme za velmi těžkých podmínek káceli stromy a budovali silnice v lese. Vstávali jsme za tmy a za tmy se vraceli zpět. Měli jsme jen chatrné oblečení a na nohou dřeváky. V zimě jsme se balili do kusů pytlovin. Promoklé šaty nám ani přes noc nestačily uschnout, ale my jsme se neodvažovali zůstávat doma, protože bychom nedostali i tak malý příděl potravin. Nejhůře nám bývalo v zimě, kdy tábor byl oddělen od světa, přísun potravin vázl a mnozí kamarádi podlehli zhoubným nemocem. Naše prořídlé řady byly občas doplňovány z hlavního zajateckého tábora v Landsdorfu (od Rejvízu po hlavní cestě asi 8 km k Mikulovicím). Občas se některý z nově příchozích zajatců pokusil o útěk, ale byl chycen a zastřelen. Když se ke konci války změnila situace na frontě v neprospěch Německa, začali se k nám dozorci poněkud lépe chovat. Některé z nás dokonce poslali pracovat na usedlosti v okolí nebo na pilu nedaleko tábora. Mě přidělili do Karlovic u Vrbna. Tam jsem se měl o něco lépe. Čeští, a často i němečtí dělníci nám podstrkovali jídlo a dávali nám informace o situaci na frontě.
Porážky fašizmu jsem se dočkal i já, i když s podlomeným zdravím. Po válce jsem se setkal s manželkou a dvěma syny. Nyní jen vzpomínám na všechna utrpení, která nám způsobila fašistická tyranie a s úctou se klaním před památkou těch, kteří zůstali na různých místech Evropy i ve vašich krásných lesích. Nedej bože, aby znovu povstal nový nepřítel k dalšímu válčení a zotročování národů.“
Roman Janas
William Sanderson - příběh válečného zajatce
William se narodil 12. června 1917 v Bridgetonu a na evropskou půdu vkročil v řadách I. praporu Glasgow Highlanders (The Highland Light Infantry) v září 1939 jako součást 127 „Manchesterské“ brigády 42. divize (East Lancashire)...
Roman Janas
Frederick Sidney Sugden - příběh válečného zajatce
V době svého zajetí prošel hlavním táborem v Lambinowicích (Stalag 344 Lamsdorf). Zřejmě prošel ještě dalšími pracovními komandy než se dostal do Vápenné.
Roman Janas
Pomozte šířit příběhy válečných zajatců
Vážení přátelé, známí i neznámí, dovolte mi vás poprosit o vaši pomoc. V loňském roce to nevyšlo, i přesto se mi povedlo válečnou expozici, za pomoci mnoha hodin práce a drobných sponzorů, uvést do fungujícího stavu.
Roman Janas
Panychida za válečné zajatce a návštěva válečné expozice v České Vsi
Dlouho očekávaná akce k 72. výročí od konce druhé světové války. Necelá šedesátka účastníků se přišla poklonit padlým válečným zajatcům na lesní hřbitov Borek v Domašově.
Roman Janas
Pietní akt (panychida) za válečné zajatce z Jesenicka a návštěva muzea v České Vsi
Dovoluji si Vás pozvat jménem spolku Kostelík v horách na sobotu 13. května 2017, kdy si budeme na Jesenicku připomínat 72. výročí od konce 2. světové války.
Roman Janas
John McCormack - příběh válečného zajatce
John však nebyl jediným zastřeleným spojeneckým vojákem v jesenických horách. O tři roky později byli nedaleko Velké Kraše zastřeleni 4 Britové na útěku.
Roman Janas
Zajatecké tábory na Jesenicku
Otevření muzea obce Česká Ves a expozice zajateckých táborů na Jesenicku. Pátráním po osudech válečných zajatců se věnuji už 11. let. I oni zde mají své místo.
Roman Janas
Maurice Boussuge - příběh válečného zajatce
Jednou mezi námi vypukla velká hádka, vrazil do místnosti jako blázen, povalil mě na zem a bajonet držel u mého krku. Dodnes si vybavuji jeho nenávistný pohled a zrzavé vlasy. Myslel jsem, že přichází má poslední hodinka.
Roman Janas
Michejev Petr - příběh válečného zajatce
Zajatci si před nepřízni počasí kopali zemljanky, které mnohé z nich zaživa pochovaly (zemřelo zde okolo 42000 zajatců)
Roman Janas
Horace Joseph Greasley - příběh válečného zajatce
Špatná strava, ale i nemoci se podepsaly na zdravotním stavu zajatců. K tomu musíme připomenout bezohlednost stráží SS. Jednoho dne zde byl Jim málem ubit k smrti pro neuposlechnutí rozkazu.
Roman Janas
1120 jmen/osudů válečných zajatců na Jesenicku
Roman Janas
Z Nového Zélandu až do jesenických hor
... Někdy v březnu začali Němci evakuovat tábory i na Jesenicku před blížící se frontou. Harry vzpomínal, že když míjeli jednu českou vesnici, 11 z nich se podařilo proklouznout strážím a lidé je ukryli do stodoly, kde zůstali asi týden. ..
Roman Janas
Zajatecké tábory na Jesenicku - R 2 Borek (Kiefrich 2) Domašov
Procházím se trávou, sem tam větvička mi křupne pod nohama. Lze slyšet slabé zurčení blízkého potůčku, který se nazývá Zaječí. Z větví sem doléhá ptačí melodie. Místo jako stvořené k odpočinku, relaxaci, či výletu. A přeci je to místo nasáklé potem a krví mnoha lidských osudů. Před více než 70ti lety zde docházelo k nelidskému zacházení, jaké může člověku připravit zase jenom člověk.
Roman Janas
Kapitán Fedorčenko
„6. května 1945 Pozdrav z fronty. Dobrý den moje milá ženo Iročko! Píšu Ti dopis a oznamuju, že jsem naživu a zdráv.
Roman Janas
Zajatecké tábory na Jesenicku (Česká Ves)
Historie zajateckých táborů na Jesenicku se začala psát na jaře devětatřicátého roku. Bylo to způsobeno odchodem práceschopných mužů do německé armády. V tomto roce chybělo Německu 2 000 000 pracovních sil. Nejinak tomu bylo na Jesenicku, kde se v těžké situaci ocitla těžba dřeva a problémy byly i v zemědělství a kamenoprůmyslu.
Roman Janas
Auschwitz-Birkenau
Auschwitz I , Auschwitz II - Birkenau: Místa, kde se jakoby zastavil čas. Zde neměl život žádnou cenu. Místo, kde rukou nacistické mašinérie zahynulo více než 1 milion mužů, žen i dětí. 27.ledna 2009 to bude už 64 let, kdy byl tábor osvobozen.
Roman Janas
Co se to stalo?
V době dospívání jsem často své pocity ukládal na papír. Tahle báseň je jedna zmála, která by mohla stát za řeč.
Roman Janas
Záchrana bobra Boba
Jednou panovala v kraji ukrutná zima. Začala příliš brzy a byla tak krutá, že i mladý bobr si nestihl postavit včas svůj domeček.Ale zatímco veliká zima vadila bobrovi, labutím, ale i rybám v rybníce, děti se radovaly.
Roman Janas
Jak jezevec přelstil myslivce
Jednoho dne si myslivec Jarda řekl, že uloví jezevce, který se mu zabydlel v revíru.Již nemohl dál snášet škody, které mu starý a chytrý jezevec páchal. Bylo okolo sedmé hodiny večerní, když se vydal ze svého domečku do lesa.Na sobě měl maskované kalhoty, triko a svetr.Šel v gumových botách a na rameni se mu houpala čerstvě vyčištěná kulovnice.Vlasy mu kryla klasická myslivecká čapka.
Roman Janas
Chtěl jsem žít
Nebyl čas přemýšlet. Chtěl jsem žít, a proto jsem dlouhými, téměř klokaními skoky uháněl dolů k řece do bezpečí. Hlavu mi skrápěl pot a na rukou a nohou se mi objevily krvavé škrábance od malin a ostružin, kterými jsem si krátil cestu.
- Počet článků 21
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 952x
V květnu roku 2016 jsem v muzeu v České Vsi založil válečnou expozici, které se věnuji dodnes.
Muzeum můžete navštívit zde:
Seznam rubrik
Střední školy
Nepřehlédněte
- Společnost mučených básníků. Zpěvačka Taylor Swift vydala nové album
- Česko bez výjimky, ujištěním navzdory. Co přesně stojí v migračním paktu
- ANALÝZA: Zbožný, prostý, ale silný. Čím Indy tolik uhranul fenomén Módí
- Za zájezd jen čtvrtinu předem, navrhuje EU. Cestovky s tím mají problém
- Podivné praktiky svazu a vzniklá škoda. Hokej stále nemá síň slávy. Proč?
- Brusel vyčlenil půl miliardy eur na výroby munice, do Česka jdou tři procenta
- Diář petrolheada: Do Kolína na mercedesy, do Poděbrad za švarnými Italkami
- Jako dítě miloval Bajaju. Dnes vyrábí zbraně a díky šermu žije v minulosti