Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zajatecké tábory na Jesenicku - R 2 Borek (Kiefrich 2) Domašov

1. 02. 2015 10:40:00
Procházím se trávou, sem tam větvička mi křupne pod nohama. Lze slyšet slabé zurčení blízkého potůčku, který se nazývá Zaječí. Z větví sem doléhá ptačí melodie. Místo jako stvořené k odpočinku, relaxaci, či výletu. A přeci je to místo nasáklé potem a krví mnoha lidských osudů. Před více než 70ti lety zde docházelo k nelidskému zacházení, jaké může člověku připravit zase jenom člověk.

R 2 Ober Thomasdorf (Horní Domašov) – Kiefrich (Borek)

Když 22. června 1941 začala operace Barbarossa (nacistické Německo napadlo Sovětský svaz), začala na Jesenicko proudit levná pracovní síla. Němci v duchu svého přesvědčení, považovaly Slovany za „Untermenschen“ (podlidi), které je hodno buď zotročit, nebo vyhladit.

První zajatci přišli do Domašova 16. října 1941 z kmenového tábora Lamsdorf VIII F (318) – nyní Lambinowice v Polsku. Asi 65 členné komando těžilo dřevo a stavělo cesty. Po skupinkách pracovali v okolních lesích. Díky katastrofálním hygienickým podmínkám, nedostatečné a nekvalitní stravě (výjmečně spočívala z 200 gramů černého chleba ze šrotu, kávy s meltou, tuřínovou polévku), stejně jako v táboře v Rudohoří a na Rejvízu propukla epidemii skvrnitého tyfu.

Ze zatím zjištěných osobních karet zajatců, které si vedla německá správa, se mi podařilo zjistit, že větší skupiny ruských zajatců přicházely v těchto dnech:

- 16. 10. 1941, 20. 10. 1941, 17. 11. 1941, 3. 9. 1943, 1. 10. 1943, 1. 10. 1943

První zajatec (Polikašev Vasilij) zemřel v táboře 7. 11. 1941. Od tohoto dne následovala další úmrtí v důsledku zmíněné epidemie. Od 7. listopadu 1941 do 20. 12. 1941, tedy v průběhu 43 dnů, zemřelo 17 zajatců. Osmnáctý zajatec (Gonusin Jakov) zahynul 30. 3. 1944. I když se uvádí, že v táboře zemřelo 16 až 18 zajatců, našel jsem ještě i devatenáctého válečného zajatce (Petruševič Filip – 4. 4. 1944), který má v osobní kartě uvedeno jako místo úmrtí lesní tábor Borek R2. Buďto v průběhu dalšího hledání můžeme narazit na více překvapení, nebo se můžeme opřít o práci Dr. Rudolfa Zubera, který se zajatci zabýval již v roce 1961, a kdy se zmínil: „že u čtyř zajatců z osmnácti se nepodařilo zjistit jména. Poslední z těchto bezejmenných byl zprvu pohřben u hájovny v Horním Domašově, po válce exhumován a uložen na hřbitově v Dolním Domašově“.

Je tedy možné, že Gonusin nebo Petruševič je pochován na hřbitově v Dolním Domašově.

Dr. Zuber se zmiňuje i o situaci, kdy byl zajatcům podáván chleba z hrachového listí, následkem čehož se 60 zajatců v květnu 1944 zhroutilo a muselo být vráceno do kmenového tábora.

Seznamů zajatců, ať už strohých, se příliš nedochovalo. Chybná jména nebo data narození, či úmrtí, proto nebyly výjimkou. Před několika lety Ministerstvo obrany Ruské federace zprovoznilo online archiv s osobními kartami zajatců z celé Evropy. Proto je možné průběžně vytvářet určitý obraz zajatců i na Jesenicku. Proto bude postupně docházet k doplňování těchto informací i s poznatky ze SOkA Jeseník. S velkou pravděpodobností se však nikdy nepodaří najít všechny osobní karty, protože na konci války docházelo německými úřady k ničení těchto dokumentů.

Průměrná životnost zajatců z dochovaných karet činí 34,5 roků.

Do 29. ledna 2015 jsem zajistil tyto informace

Jména mrtvých ruských zajatců z lesního tábora v Borku:

  1. Polikašev Vasilij rus číslo zajatce 2194
  2. Ivanov Leonid rus 2461
  3. Ušakov Vasilij rus 2429
  4. Korobanov Vasilij rus 18171
  5. Somtrelkin Nikolaj
  6. Balaev Timofej rus 3351
  7. Volkov Michail rus 2182
  8. Beikov Michail rus 2313
  9. Belagov
  10. Bajkov Nile rus 2434
  11. Ičev Nikolaj rus 2241
  12. Popov Matvej rus 2291
  13. Krikun
  14. Skrizaj
  15. Afanasev Fedor rus 2256
  16. Petruševič Filip rus 21578
  17. Burchanov Dmitrij rus 2359
  18. Bolovkin
  19. Gonusin rus 79545

Počet mrtvých zajatců je daleko vyšší, protože někteří z důvodů svého zdravotního stavu byli přesunuti zpět do hlavního tábora nebo do lazaretu, kde zemřely v průběhu několika dnů až měsíců. Nikdy se již dostatečně nevyléčili ze svých zranění a nemocí. Takových případů jen z tohoto tábora jsem napočítal deset.

Další informace získáte na stránce: (http://www.koncentracni-tabory.estranky.cz/clanky/zajatecke-tabory-na-jesenicku/ )

nebo Facebooku: (https://www.facebook.com/pages/Koncentra%C4%8Dn%C3%AD-zajateck%C3%A9-a-interna%C4%8Dn%C3%AD-t%C3%A1bor/273050294821 )

Roman Janas

člen Spolku pro vojenská pietní místa, o.s.

člen Občanského sdružení Kostelík v horách

Autor: Roman Janas | neděle 1.2.2015 10:40 | karma článku: 15.22 | přečteno: 776x


Další články blogera

Roman Janas

William Sanderson - příběh válečného zajatce

William se narodil 12. června 1917 v Bridgetonu a na evropskou půdu vkročil v řadách I. praporu Glasgow Highlanders (The Highland Light Infantry) v září 1939 jako součást 127 „Manchesterské“ brigády 42. divize (East Lancashire)...

8.3.2018 v 11:46 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 292 | Diskuse

Roman Janas

Frederick Sidney Sugden - příběh válečného zajatce

V době svého zajetí prošel hlavním táborem v Lambinowicích (Stalag 344 Lamsdorf). Zřejmě prošel ještě dalšími pracovními komandy než se dostal do Vápenné.

7.3.2018 v 21:10 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 284 | Diskuse

Roman Janas

Pomozte šířit příběhy válečných zajatců

Vážení přátelé, známí i neznámí, dovolte mi vás poprosit o vaši pomoc. V loňském roce to nevyšlo, i přesto se mi povedlo válečnou expozici, za pomoci mnoha hodin práce a drobných sponzorů, uvést do fungujícího stavu.

22.9.2017 v 19:48 | Karma článku: 6.62 | Přečteno: 168 | Diskuse

Roman Janas

Panychida za válečné zajatce a návštěva válečné expozice v České Vsi

Dlouho očekávaná akce k 72. výročí od konce druhé světové války. Necelá šedesátka účastníků se přišla poklonit padlým válečným zajatcům na lesní hřbitov Borek v Domašově.

14.5.2017 v 9:40 | Karma článku: 9.57 | Přečteno: 212 | Diskuse

Další články z rubriky Olomouc

Jan Bartoň

Zuckerberg v Evropském parlamentu

Po Kongresu Spojených států navštívil šéf a majitel Facebooku i Evropský parlament. Přítomní poslanci EP mu vytýkali neupřímnost a odtažitost.

24.5.2018 v 9:29 | Karma článku: 14.73 | Přečteno: 443 | Diskuse

Martin Kavka

Tak už i Mozart je rasistický. To jsme to dopracovali, tedy spíše někteří

To, že byla málem stažena Mozartová opera Idomeneo (1) z Berlínské divadelní scény je již poměrně zažitá klasika, která nikoho nepřekvapuje. O to více je překvapující nejnovější nález, že klasická hudba je vlastně rasistická.

14.5.2018 v 14:36 | Karma článku: 43.93 | Přečteno: 2822 | Diskuse

Martin Tomášek

Když máte špatný den.

Je večer. 23:00 a nudím se. Do teď jsem sledoval film Ona nebudu tě zatěžovat detaily jen je to o chlápkovi, který je sám a má v PC program, který s ním mluví a prožívá s ním vše jako člo

11.3.2018 v 12:32 | Karma článku: 7.88 | Přečteno: 160 | Diskuse

Martin Tomášek

jak se žije s postižením

Jmenuji se Martin Tomášek, je mi 34 let. Jsem od narození na vozíku, dětská mozková obrna, kvadruspastická forma.

11.3.2018 v 11:27 | Karma článku: 12.26 | Přečteno: 332 | Diskuse

Ludmila Ibehejová

S úsměvem a sádrou do nového roku a k veselému lednu

I malé pousmání by nás údajně mělo automaticky naladit na lepší vlnu. A to bych se na to podívala, aby s takovým úsměvem nebyl i ten pochmurný leden docela a prachobyčejně veselý. Nejen leden, ale i celý rok, to mi věřte.

7.1.2018 v 21:48 | Karma článku: 26.31 | Přečteno: 364 | Diskuse
Počet článků 21 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 675

Před jedenácti lety jsem začal s pátráním po osudech válečných zajatců, kteří prošli pracovními komandy na Jesenicku. Více než 130 jich zde zemřelo nebo bylo zastřeleno.

V květnu roku 2016 jsem v muzeu v České Vsi založil válečnou expozici, které se věnuji dodnes.

Muzeum můžete navštívit zde:





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.