Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z Nového Zélandu až do jesenických hor

24. 02. 2015 16:35:00
... Někdy v březnu začali Němci evakuovat tábory i na Jesenicku před blížící se frontou. Harry vzpomínal, že když míjeli jednu českou vesnici, 11 z nich se podařilo proklouznout strážím a lidé je ukryli do stodoly, kde zůstali asi týden. ..

Z Nového Zélandu do jesenických hor.
V březnu 2014 jsem kontaktoval Českou ambasádu v Canbeře za účelem vyhledání žijících příbuzných válečných zajatců z druhé světové války, kteří část svého nedobrovolného zajetí strávili i v táborech na Jesenicku. Velice ochotné a nápomocné v této věci byly Petra Šléglová a Kamila Píšová. Žádost byla předána Vysokému komisařství Nového Zélandu v Canbeře, kde žádost vyvolala neobvyklou pozornost.
V srpnu jsem již podával oficiální žádost, která mířila do rukou Matthewa Bucka a Edney Christine, kteří mají na starosti vojenský archiv pro válečné veterány. Z deseti jmen, která jsem našel s pomocí Jany Hradilové a Květoslava Growky v jesenickém archivu, bylo nalezeno ještě šest žijících příbuzných. Podle novozélandského zákona z roku 1993 mi nemohli předat jejich adresy, ale kontaktovala je přímo paní Christine Edney. Byly to rodiny těchto válečných zajatců:
- Thomas William McFaul, Joseph Harold Mendelson, Thomas Watson Fiddis, Edward David Williams, Edward David Norris a Sydney Walter Hyder.
29. listopadu 2014 se mi ozval vnuk Dwayne Cadwallader jehož dědeček Edward David Norris byl zajatcem v mikulovickém táboře E 492 (firma Adolfa Riegera).
Ve stejný den mi napsal i Denis Williams, syn válečného zajatce Henryho Herberta Williamse, který část svého nedobrovolného zajetí strávil v táborech v Mikulovicích (E 273) a Vápenné (E 173 vápenka firmy Latzel).
Přináším Vám příběh prvního z nich, příběh Henryho Herberta Williamse, vězně číslo 7782:

„Harry“, jak mu kamarádi říkali, odplul z Wellingtonu 5. ledna 1940 na lodi Empress of Canada (v roce 1943 byl loď potopena italskou ponorkou) do Egypta. Později byl zajat na ostrově Kréta, když Němci společně s Italy tento ostrov 1. června 1941 dobyli.


Dostal se do hlavního tábora VIII B Lamsdorf (dnes Lambinowice v Polsku). Odtud do pracovního komanda E 273 Niklasdorf (dnes Mikulovice u Jeseníku, Česká rep.) a dále do komanda E 173 Setzdorf (dnes Vápenná u Jeseníku, Česká rep.). V obou táborech byl i s Lawrencem Edmondsem ze Sittingbourne v Anglii. Psali si a navštěvovali se i po válce.


Někdy v březnu začali Němci evakuovat tábory i na Jesenicku před blížící se frontou. Harry vzpomínal, že když míjeli jednu českou vesnici, 11 z nich se podařilo proklouznout strážím a lidé je ukryli do stodoly, kde zůstali asi týden. Až jim bylo trapné, jak se o ně čeští lidé starají, když sami měli tak málo. Schovávali se po lesích, když se po pár dnech vrátili do vesnice, ženy plakaly. Prstýnky, řetízky, hodinky, které se jim podařilo ukrýt za okupace před Němci, teď byly ukradeny osvoboditely. Slyšel i i případy o obtěžování žen.
Přesně si už nevzpomíná, o jakou vesnici šlo, ale vybavil si Vamberk a z Hradce Králové se poté dostali vlakem do Prahy. I zde se bývalí zajatci setkali s lidmi, kteří jim nabídli svou pohostinnost. Jednalo se o muže, který řídil tramvaj a jeho ženu. Po válce se je snažil kontaktovat, ale marně. Jako poděkování za pomoc, kterou mu poskytli Češi na konci války, se v roce 1968 v Aucklandu účastnil protestního pochodu proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.
Chtěl bych Vás poprosit, sdílejte tento článek. Snad se podaří najít pražskou rodinu nebo pozůstalé, kteří pomohli Henrymu v Praze.

Autor: Roman Janas | úterý 24.2.2015 16:35 | karma článku: 14.23 | přečteno: 738x


Další články blogera

Roman Janas

William Sanderson - příběh válečného zajatce

William se narodil 12. června 1917 v Bridgetonu a na evropskou půdu vkročil v řadách I. praporu Glasgow Highlanders (The Highland Light Infantry) v září 1939 jako součást 127 „Manchesterské“ brigády 42. divize (East Lancashire)...

8.3.2018 v 11:46 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 292 | Diskuse

Roman Janas

Frederick Sidney Sugden - příběh válečného zajatce

V době svého zajetí prošel hlavním táborem v Lambinowicích (Stalag 344 Lamsdorf). Zřejmě prošel ještě dalšími pracovními komandy než se dostal do Vápenné.

7.3.2018 v 21:10 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 284 | Diskuse

Roman Janas

Pomozte šířit příběhy válečných zajatců

Vážení přátelé, známí i neznámí, dovolte mi vás poprosit o vaši pomoc. V loňském roce to nevyšlo, i přesto se mi povedlo válečnou expozici, za pomoci mnoha hodin práce a drobných sponzorů, uvést do fungujícího stavu.

22.9.2017 v 19:48 | Karma článku: 6.62 | Přečteno: 168 | Diskuse

Roman Janas

Panychida za válečné zajatce a návštěva válečné expozice v České Vsi

Dlouho očekávaná akce k 72. výročí od konce druhé světové války. Necelá šedesátka účastníků se přišla poklonit padlým válečným zajatcům na lesní hřbitov Borek v Domašově.

14.5.2017 v 9:40 | Karma článku: 9.57 | Přečteno: 212 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Klára Tůmová

Není erár jako erár aneb Mlíčko

Člověk je tvor vynalézavý, a to platí jak pro soukromničení, tak pro sdílení. Jen se občas stane, že někdo lokální situaci tak docela nepochopí.

26.5.2018 v 20:28 | Karma článku: 9.80 | Přečteno: 195 | Diskuse

Michal Bareš

Švédský recept na krize

Médii proběhla tento týden zpráva o příručce pro případ krize nebo války, kterou distribuuje Švédsko svým občanům. Jedním z témat této brožury je také připravenost domácností a jejich doporučené vybavení.

26.5.2018 v 7:18 | Karma článku: 14.77 | Přečteno: 712 | Diskuse

Jan Andrle

Brejličky

Jsou to takové předěly v životě mužském - a nepochybuji, že dámy to mají podobně - a jakkoli je čekáte, víte o nich, že přijdou, tak pocit překvapení se alespoň u mne stejně dostavil.

26.5.2018 v 1:21 | Karma článku: 12.41 | Přečteno: 285 | Diskuse

Libuse Palkova

Romantika v Praze a drama na vodě

Kam vyrazit když je horko, a vy v Praze zatoužíte po troše romantiky? Když někdy skončím práci dřív, tak z Veleslavína místo domů zamířím na procházku kolem koupaliště Džbán: Jsou tu krásná romantická zákoutí. jaká byste nečekali.

25.5.2018 v 22:02 | Karma článku: 14.46 | Přečteno: 438 | Diskuse

Jarka Jarvis

Nad Fatrou sa blýska, hromy divo bijú

Je středa, 3. července 1963, 11 hodin večer. Na perónu pražského Hlavního nádraží se tísní houf vykulených teenagerů, okolo nichž starostlivě pobíhají tři studenti ČVUT, fakulta strojní. Odjíždíme na putovní tábor.

25.5.2018 v 21:10 | Karma článku: 12.85 | Přečteno: 333 | Diskuse
Počet článků 21 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 675

Před jedenácti lety jsem začal s pátráním po osudech válečných zajatců, kteří prošli pracovními komandy na Jesenicku. Více než 130 jich zde zemřelo nebo bylo zastřeleno.

V květnu roku 2016 jsem v muzeu v České Vsi založil válečnou expozici, které se věnuji dodnes.

Muzeum můžete navštívit zde:





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.