John však nebyl jediným zastřeleným spojeneckým vojákem v jesenických horách. O tři roky později byli nedaleko Velké Kraše zastřeleni 4 Britové na útěku.
John McCormack byl členem 51. horské divize, jedné z nejlepších bojových jednotek britského impéria. Než vstoupil do armády, byl zaměstnán jako dělník. Příběh o jeho smrti poprvé vyšel v Evening Telegraph 15. května 2015.
Byl součástí britského expedičního sboru, který byl přivolán na pomoc Francouzům proti nacistické invazi.
Do zajetí se dostal spolu s dalšími 8000 skotskými vojáky 12. června 1940 ve St. Valery en Caux krátce po Operaci Dynamo (evakuace asi 338 000 spojeneckých vojáků).
Z hlavního tábora Stalag 344 v Lamsdorfu (dnes Lambinowice v Polsku) putoval s pracovním komandem do Vápenné. Zde vykonával nucené práce ve vápencovém lomu a vápence firmy Rössner.
Johnova mladá duše však toužila po svobodě, i když věděl, že útěkem z tohoto tábora se vystavuje riziku zastřelení.
19. března 1942 nastal ten správný den pro útěk.
Střela do srdce však ukončila mladý život v jednom z několika desítek zajateckých táborů na Jesenicku.
Úmrtní zpráva, napsaná britským vojákem v táboře, odhaluje detaily Johnovy smrti:
"Hlídka vystřelila poté, co byl napaden jeden strážící voják."
John však nebyl jediným zastřeleným spojeneckým vojákem v jesenických horách. O tři roky později byli nedaleko Velké Kraše zastřeleni 4 Britové na útěku. Ostatky celkem 8 vojáků Commonwelthu byly po válce z našeho okresu převezeny na Olšanský hřbitov.
I přesto, že tito váleční zajatci měli v pracovních komandech daleko snesitelnější podmínky, mj. také díky balíčkům Červeného kříže ani jim se nevyhnuly smrtelné případy.
V pěti případech se jednalo o zastřelení z důvodů neuposlechnutí příkazů strážných nebo zastřelení za útěk.
Exhumace
1. října 1947 ve 14. hodin byly ve Vidnavě vyzvednuty ostatky válečných zajatců. Jednu rakev odnesli příslušníci SNB, druhou příslušníci finanční stráže, třetí hasičský sbor a čtvrtou civilní obyvatelstvo. Rakve byly odneseny před hřbitov do nákladního auta, pokryty věnci a nakonec britskou vlajkou.
Celý průvod se odebral na náměstí do Vidnavy, kde se s příslušníky Commonwelthu rozloučili předseda MNV Alois Marek, poté farář Barteček a nakonec britský kapitán. Zahrány byly obě hymny a několik pohřebních písní.
Exhumace byla provedena i v Jeseníku a Vápenné.
Poděkování za překlad Martině Seidlerové.
Tento příběh je jedním z mnoha. Stal se součástí válečné expozice, která se nachází v muzeu obce Česká Ves. Muzeum je otvřené od 6. května každou sobotu od 13-17 hodin. Vstupné je dobrovolné. Válečná expozice obsahuje informace z mého jedenáctiletého hledání v archivech, internetu i v terénu. Jesenickem prošlo za války okolo 6000 válečných zajatců ze všech koutů světa. Dnes jsem v kontaktu s rodinami těchto zajatců z Ruska, Francie, Kazachstánu, Anglie a Nového Zélandu.
