Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jezevec přelstil myslivce

8. 12. 2008 8:51:32
Jednoho dne si myslivec Jarda řekl, že uloví jezevce, který se mu zabydlel v revíru.Již nemohl dál snášet škody, které mu starý a chytrý jezevec páchal. Bylo okolo sedmé hodiny večerní, když se vydal ze svého domečku do lesa.Na sobě měl maskované kalhoty, triko a svetr.Šel v gumových botách a na rameni se mu houpala čerstvě vyčištěná kulovnice.Vlasy mu kryla klasická myslivecká čapka.
"Doufám, že dnes se mi to konečně povede a já ho pořádně nachytám,“zasnil se Jarda.Byl to již jeho pátý pokus.Ty předešlé skončily naprostým nezdarem.Pokaždé byl jezevec chytřejší a myslivce zostudil, neboť jakoby to tušil, byl vždy rychlejší než jeho lovec.
Jarda došel ke svému posedu na kraji lesa, odhrnul halouzky ze starého žebříku a vyšlapal po něm nahoru.Jelikož bylo vlhko, příčky klouzaly.Ne jedenkrát se stalo, že mu podjela noha a on se málem propadl zpátky na zem.Vždy se však dokázal přidržet příček jako klíště.Když překonal nástrahy žebříku, pohodlně se usadil ve své skrýši na lavici.Ta byla velice pohodlná, neboť byla vystlaná kůží divočáka.Kulovnici si přichystal vedle své pravé ruky.
„Cítím v kostech, že dnes se trefím a škodná bude lapena,“přál si tichým hlasem mysliveček.
Nerušen a bez myšlenek tam seděl asi tři hodiny.Na palouk se uprostřed lesa začaly dopadat první měsíční paprsky, které vytvářely podivuhodný obraz světel a stínů.Stejné jako v galerii zrcadel, tam si také člověk není jistý, který obraz je skutečný.
„Kde ten jezevec jenom je?“tázavě se zeptal a dalekohledem zkoumal jezevčí noru, která se nacházela třicet metrů od posedu.
Jenže tou dobou o pár metrů dál si jezevec, který vyšel ze svého úkrytu jinou dírou, všiml odrazu měsíčního světla.Myslivec se rozhlížel dalekohledem a to ho prozradilo.
„Však já na něho vyzraji ,“usmyslel si jezevec.Vrátil se do nory za svoji ženou, která právě opatrovala dvě mláďata.“Nevím, kdy se vrátím, ale nemusíš se obávat,“uklidňoval ženu.“Musím mu dát jednou pro vždy na pamětnou.“
„Dej na sebe velký pozor,“loučila se s manželem.
Chytrý jezevec se pomalu vytratil z nory a zamířil si to rovnou na druhou stranu lesa.
Mezitím už myslivci došla trpělivost a nevydržel déle čekat.Slezl z posedu a pomalou chůzí se přibližoval k jezevčí noře.Jeho chyby využil jezevec.Vyšplhal na posed a uchopil do pysku řemen kulovnice.
„To jsem ho převezl,“zaradoval se a sešplhal zpátky na zem.Ještě předtím však stačil vzít provázek, který byl pověšen na dveřích.
„Ale ne, vždyť já jsem zapomněl na posedu pušku.Já hlava dubová!“lamentoval myslivec.“Kdo nemá v hlavě má v nohách,“pokračoval při výstupu na posed.
K žebříku se nepozorovaně přikradl jezevec, přivázal provázek na nejspodnější příčku a upaloval zpátky.Druhý konec uvázal na velký kámen a čekal na vhodný okamžik.
„Kde mám pušku?“nevěřil udiveně mysliveček a rozhlížel se prázdným posedem.Když si všiml několika malých stop, věděl, kdo ho navštívil, a kdo je tím zlodějem.
„To je okamžik pro mě,“radoval se jezevec.Strčil do kamene a ten se z lehkostí kutálel z kopce.Když se provázek natáhl, žebřík doslova odletěl o několik metrů dál.Mysliveček se ocitl v pasti.
„Ha, ha, ha,“chytl se za břicho jezevec a stál přitom na místě, kde ho mysliveček mohl vidět.
„To jsi ty?“supěl myslivec.
„A kdo jiný,“smál se ještě více.“Kdo jinému jámu kopá sám do ní padá.“
„Nechtěl jsem tě střelit,“zalhal.“Jen jsem se šel podívat, kudy chodí na pole divočáci.“
„Kdyby sis tak nevymýšlel,“pokračoval jezevec přísně.“Pokolikáté už tady na mě číháš, jen se přiznej?“
Myslivec naštvaný z toho, do jaké situace se dostal, přiznal vše, o čem jezevec mluvil.
„Odpusť mi prosím,“žadonil Jarda.“Když mě pustíš, slibuji, že se tady už nikdy více neukážu a tento posed rozeberu.“
Jezevec chvíli přemýšlel:“Dobrá tedy, věřím ti.“
Jarda ulomil ze stromu dlouhou větvičku.Jezevec přinesl pod strom provázek a navlékl jej na již připravenou větvičku.Jarda si postavil žebřík a sestoupil dolů.
Jmenuji se Míša,“představil se jezevec a podal Jardovi pušku.S hrdostí, že přechytračil myslivečka, odkráčel do své nory.Ty se spíše podobaly soustavě hradních chodeb.
Druhého dne ráno skutečně přišel mysliveček do lesa a posed rozebral.Už nikdy více se zde neukázal.Mláďata jezevce Míši spokojeně rostla a po svém otci zdědila chytrost a sílu.
Autor: Roman Janas | pondělí 8.12.2008 8:51 | karma článku: 7.16 | přečteno: 679x


Další články blogera

Roman Janas

William Sanderson - příběh válečného zajatce

William se narodil 12. června 1917 v Bridgetonu a na evropskou půdu vkročil v řadách I. praporu Glasgow Highlanders (The Highland Light Infantry) v září 1939 jako součást 127 „Manchesterské“ brigády 42. divize (East Lancashire)...

8.3.2018 v 11:46 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 292 | Diskuse

Roman Janas

Frederick Sidney Sugden - příběh válečného zajatce

V době svého zajetí prošel hlavním táborem v Lambinowicích (Stalag 344 Lamsdorf). Zřejmě prošel ještě dalšími pracovními komandy než se dostal do Vápenné.

7.3.2018 v 21:10 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 284 | Diskuse

Roman Janas

Pomozte šířit příběhy válečných zajatců

Vážení přátelé, známí i neznámí, dovolte mi vás poprosit o vaši pomoc. V loňském roce to nevyšlo, i přesto se mi povedlo válečnou expozici, za pomoci mnoha hodin práce a drobných sponzorů, uvést do fungujícího stavu.

22.9.2017 v 19:48 | Karma článku: 6.62 | Přečteno: 168 | Diskuse

Roman Janas

Panychida za válečné zajatce a návštěva válečné expozice v České Vsi

Dlouho očekávaná akce k 72. výročí od konce druhé světové války. Necelá šedesátka účastníků se přišla poklonit padlým válečným zajatcům na lesní hřbitov Borek v Domašově.

14.5.2017 v 9:40 | Karma článku: 9.57 | Přečteno: 212 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

Strašně rád bych změnil svět

Tento svět prý není v pořádku: "A tak bych ho strašně rád změnil. Jenže nevím, jak na to a kde začít. Tak to nechám na vás".

26.5.2018 v 17:18 | Karma článku: 9.46 | Přečteno: 143 | Diskuse

Luboš Vermach

Jak si u žíněnky pokecala s královnou

Říkáte, že je to nesmysl? Že se k tak významným lidem nikdo nedostane? A když ano, tak rozhodně ne v tělocvičně? Vidíte, a já znám jednu roztomilou průšvihářku, jíž se to podařilo. Jak je to možné? No, seběhlo se to následovně...

26.5.2018 v 16:59 | Karma článku: 7.73 | Přečteno: 199 | Diskuse

Jiří Babor

Em cé na druhou

To dalo Einstenovi jistě zabrat a není co zpochybňovat, ale jsou v životě lidském, kdy je třeba řešit i jiné problémy.

25.5.2018 v 20:07 | Karma článku: 5.89 | Přečteno: 143 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Dort k narozeninám aneb Halušky (povídka)

Otráveně koukal na zpotvořený dort se zmršenou krémovou šestnáctkou a pomyslel si, že ho měl radši koupit. Čekání na Lindu si krátil písničkami Demise Roussose. Objevila se, když zpíval My broken souvenirs.

25.5.2018 v 19:25 | Karma článku: 6.21 | Přečteno: 137 | Diskuse

Ladislav Větvička

Hotelik a tramvajka č 5

Chvilu sem myslel, že Helmuta nebudu mět rad. Však to byl on, kery mě vmanypuloval do problemu s butama a Prajzakama, vmanypuloval mě do utěku do Dělohova a nakonec mě přivedl k trestnimu stihani.

25.5.2018 v 11:11 | Karma článku: 38.25 | Přečteno: 2629 | Diskuse
Počet článků 21 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 675

Před jedenácti lety jsem začal s pátráním po osudech válečných zajatců, kteří prošli pracovními komandy na Jesenicku. Více než 130 jich zde zemřelo nebo bylo zastřeleno.

V květnu roku 2016 jsem v muzeu v České Vsi založil válečnou expozici, které se věnuji dodnes.

Muzeum můžete navštívit zde:





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.