Zajatecké tábory na Jesenicku - R 2 Borek (Kiefrich 2) Domašov

Procházím se trávou, sem tam větvička mi křupne pod nohama. Lze slyšet slabé zurčení blízkého potůčku, který se nazývá Zaječí. Z větví sem doléhá ptačí melodie. Místo jako stvořené k odpočinku, relaxaci, či výletu. A přeci je to místo nasáklé potem a krví mnoha lidských osudů. Před více než 70ti lety zde docházelo k nelidskému zacházení, jaké může člověku připravit zase jenom člověk.

R 2 Ober Thomasdorf (Horní Domašov) – Kiefrich (Borek)

 Když 22. června 1941 začala operace Barbarossa (nacistické Německo napadlo Sovětský svaz), začala na Jesenicko proudit levná pracovní síla. Němci v duchu svého přesvědčení, považovaly Slovany za „Untermenschen“ (podlidi), které je hodno buď zotročit, nebo vyhladit.

 První zajatci přišli do Domašova 16. října 1941 z kmenového tábora Lamsdorf VIII F (318) – nyní Lambinowice v Polsku. Asi 65 členné komando těžilo dřevo a stavělo cesty. Po skupinkách pracovali v okolních lesích. Díky katastrofálním hygienickým podmínkám, nedostatečné a nekvalitní stravě (výjmečně spočívala z 200 gramů černého chleba ze šrotu, kávy s meltou, tuřínovou polévku), stejně jako v táboře v Rudohoří a na Rejvízu propukla epidemii skvrnitého tyfu.

Ze zatím zjištěných osobních karet zajatců, které si vedla německá správa, se mi podařilo zjistit, že větší skupiny ruských zajatců přicházely v těchto dnech:

- 16. 10. 1941, 20. 10. 1941, 17. 11. 1941, 3. 9. 1943, 1. 10. 1943, 1. 10. 1943

První zajatec (Polikašev Vasilij) zemřel v táboře 7. 11. 1941. Od tohoto dne následovala další úmrtí v důsledku zmíněné epidemie. Od 7. listopadu 1941 do 20. 12. 1941, tedy v průběhu 43 dnů, zemřelo 17 zajatců. Osmnáctý zajatec (Gonusin Jakov) zahynul 30. 3. 1944. I když se uvádí, že v táboře zemřelo 16 až 18 zajatců, našel jsem ještě i devatenáctého válečného zajatce (Petruševič Filip – 4. 4. 1944), který má v osobní kartě uvedeno jako místo úmrtí lesní tábor Borek R2. Buďto v průběhu dalšího hledání můžeme narazit na více překvapení, nebo se můžeme opřít o práci Dr. Rudolfa Zubera, který se zajatci zabýval již v roce 1961, a kdy se zmínil: „že u čtyř zajatců z osmnácti se nepodařilo zjistit jména. Poslední z těchto bezejmenných byl zprvu pohřben u hájovny v Horním Domašově, po válce exhumován a uložen na hřbitově v Dolním Domašově“.

Je tedy možné, že Gonusin nebo Petruševič je pochován na hřbitově v Dolním Domašově.

Dr. Zuber se zmiňuje i o situaci, kdy byl zajatcům podáván chleba z hrachového listí, následkem čehož se 60 zajatců v květnu 1944 zhroutilo a muselo být vráceno do kmenového tábora.

 Seznamů zajatců, ať už strohých, se příliš nedochovalo. Chybná jména nebo data narození, či úmrtí, proto nebyly výjimkou. Před několika lety Ministerstvo obrany Ruské federace zprovoznilo online archiv s osobními kartami zajatců z celé Evropy. Proto je možné průběžně vytvářet určitý obraz zajatců i na Jesenicku. Proto bude postupně docházet k doplňování těchto informací i s poznatky ze SOkA Jeseník. S velkou pravděpodobností se však nikdy nepodaří najít všechny osobní karty, protože na konci války docházelo německými úřady k ničení těchto dokumentů.

Průměrná životnost zajatců z dochovaných karet činí 34,5 roků.

Do 29. ledna 2015 jsem zajistil tyto informace

Jména mrtvých ruských zajatců z lesního tábora v Borku:

1. Polikašev Vasilij               rus         číslo zajatce             2194
2. Ivanov Leonid                  rus                                         2461
3. Ušakov Vasilij                  rus                                          2429
4. Korobanov Vasilij             rus                                       18171
5. Somtrelkin Nikolaj                                                        
6. Balaev Timofej                 rus                                         3351
7. Volkov Michail                  rus                                         2182
8. Beikov Michail                  rus                                         2313
9. Belagov
10. Bajkov Nile                       rus                                         2434
11. Ičev Nikolaj                      rus                                         2241
12. Popov Matvej                   rus                                         2291
13. Krikun
14. Skrizaj
15. Afanasev Fedor                rus                                         2256
16. Petruševič Filip                 rus                                         21578
17. Burchanov Dmitrij             rus                                         2359
18. Bolovkin
19. Gonusin                            rus                                         79545

Počet mrtvých zajatců je daleko vyšší, protože někteří z důvodů svého zdravotního stavu byli přesunuti zpět do hlavního tábora nebo do lazaretu, kde zemřely v průběhu několika dnů až měsíců. Nikdy se již dostatečně nevyléčili ze svých zranění a nemocí. Takových případů jen z tohoto tábora jsem napočítal deset.

Další informace získáte na stránce: (http://www.koncentracni-tabory.estranky.cz/clanky/zajatecke-tabory-na-jesenicku/ )

nebo Facebooku: (https://www.facebook.com/pages/Koncentra%C4%8Dn%C3%AD-zajateck%C3%A9-a-interna%C4%8Dn%C3%AD-t%C3%A1bor/273050294821 )

Roman Janas

člen Spolku pro vojenská pietní místa, o.s.

člen Občanského sdružení Kostelík v horách